Annie Ernaux: Obyčejná žena
„Pouze ona, její slova, její ruce, gesta, její smích, její chůze spojovaly ženu, jíž jsem, s dítětem, kterým jsem byla.”
Jak se pohybujeme v prostoru naší paměti? Jak vůbec funguje samotný proces rozpomínání? Archeologie obrazů, gest i každodenních vět. Z jednotlivých fragmentů skládá Annie Ernaux v knize Obyčejná žena život své matky, která pocházela z chudého dělnického prostředí města Yvetot. Rituál proti blednutí paměti. Skrze přesný, sugestivní jazyk prozkoumává francouzská spisovatelka svůj vztah ke světu, jemuž se svým vzděláním i způsobem života postupně odcizila.
„Moje matka se musela dívat do encyklopedie, aby mi mohla vysvětlit, kdo to byl Van Gogh. Moje matka, která se narodila v podrobeném prostředí, se musela stát příběhem, abych se já necítila tak osamělá a strojená ve světě, který si podrobuje slova i myšlenky a do něhož jsem –
tak jak si přála - odešla.”
Jak má vypadat správná vzpomínka na matku? Chundelatá? Blyštivá? Sentimentální?
Všechny obrazy jednou zmizí.
Knoflík, narychlo přišívaný než jdu do školy. Hrdelní smích, který odhaluje zuby i dásně.
Jak se skrze něco tělesného, co lze nahmatat, můžeme vztahovat k člověku, který je nepřítomný nebo neviditelný?
Překlad: Anna Kareninová
Režie: Eliška Říhová
Dramaturgie: Kateřina Součková, Matěj Samec
Scéna a kostýmy: Veronika Traburová
Hudba: Martin Konvička
Produkce: Magda Juránková
Hrají: Ivana Uhlířová, Petr Uhlík
Foto: Andrea Černá
Premiéra: 20. 1. 2024
Délka představení: 1 hodina bez přestávky
Upozornění: V inscenaci se v jedné části pracuje se senem / slámou. Pokud máte nějaké vážné zdravotní problémy s tímto související, napište nám - rádi vám zajistíme místo v zadních řadách či domluvíme výměnu vstupenky. Kontakt: sales@meetfactory.cz
Ohlasy:
„Black box multižánrové MeetFactory se k inscenaci hodí. Lze jej chápat také jako černou skříňku, již po havárii zatím nikdo neotevřel, ve vzduchu visí jen bezradnost pozůstalých a dceřin doutnající hněv. Na scéně se postupně ze tmy evokující zapomnění vynořují nesourodé objekty jako fragmenty vzpomínek. (...) Inscenačnímu týmu se podařilo zachytit obtížné pouto matky a dcery s mimořádnou citlivostí, v prostých scénických metaforách ladících se zneklidňující všedností replik, na které jsme u Ernaux stejně jako u Říhové zvyklí."
Josefína Formanová: Lest paměti. Inscenace podle Annie Ernaux je anatomií vzpomínek na matku – A2arm.cz
„Uhlík má zprvu hlavu pokrytou bílou hmotou, není jasné, zda je to člověk, nebo stvůra. Vylézá z podzemí (jakoby z podvědomí), je Uhlířovou tažen po zemi sedě na koberci, na sobě či kolem sebe má atributy života matky. Vzniká tak neuchopitelná, tajemná hra dvou bytostí, jež si jsou – ať chtějí, či ne – osudově, nezvratitelně blízké (v některých okamžicích leží jedna zaklíněná do druhé)."
Vladimír Hulec: Přes koleje do divadla – Divadelní noviny
ČRo Vltava: Annie Ernaux poprvé na české scéně. Divadlo MeetFactory zpřítomní v Obyčejné ženě vzpomínku na matku
– rozhovor s režisérkou Eliškou Říhovou a herečkou Ivanou Uhlířovou
Vstupné:
300 Kč
200 Kč pro studenty a občany s trvalým pobytem na Praze 5
